close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

POZDRAVY OD RYBNÍKŮ

25. srpna 2006 v 9:30 |  Po šlépějích v okolí

HUNGERTEICH


Říkali mu tak Němci. Protože když nebyla práce a nebylo na chleba, chodili se sem aspoň vyhřívat na sluníčku. Rašelinový rybník Hladový (Hlaďák, Hlaďáček) s vodou barvy gruzínského čaje je jako vystřižený z pohádky. V noci tu nejspíš na ostrůvku sedává vodník a možná i tančí rusalky. Podle paní Evy Krafkové žije patrně vodník na Pstruhovci u Kunžaku. Podle mě bydlí nějaký i tady a v noci při měsíčku spokojeně puká dýmku z vřesovce. Wassermann von Hungerteich.. Nedivte se nikomu, kdo tu byl a pořád se vrací a hledá svoje staré šlápoty.. Když tu nejsou lidi, je tu idylický mír, na louky za rybníkem si občas vyšlápne stádo muflonů.. Ideální místo pro meditaci, faunovo odpoledne, vzpomínky na budoucnost, báječná vyplakávárna...

Vidíte to? Z výšky vypadá Hladový jako krajíc chleba.. Hráz je bílá kůrka..

Hladový




Z ostrůvku, který se při malé vodě stává pevninou, si můžeš vyfotit lekníny. Ve světových stojatých vodách jich roste asi 400 druhů, v Čechách snad jen dva a jeden z nich je tenhle bílý - Nymphea alba.. Pěstovat lekníny v umělém prostředí, třeba na zahrádce v bazénu, je prý docela peklo. Musí se to umět. Ale tady si rostou v klidu, jen tak samospádem..
Lekníny

























Si tu puč auto a dojeď se tam čumknout, tyjo..:




JEN KOUSEK ZA ZVŮLÍ




OJ, KASKÁDY..

Zánovní kaskáda rybníků ve stráni pod Horním Radíkovem kolemjdoucí ohromí. To už nejsou nějaké kačáky, to je vodní dílo! Leckdo sem chodí žasnout a nafotit pár megabajtů.. Ale chtělo by to nějaký komentář. Umím si představit zvídavého turistu, který odtud odchází dlouhou lučinou a v hlavě mu rotuje sto otázek: No a .. odkud se vlastně sebere všechna ta voda? V Radíkově jsou ty čtyři rybníčky.. A to bude jen tak na okrasu? Na ryby? Nebo na koupání? Na vodu pro hasiče? Asi na všechno dohromady.. Nebo tu někdo ještě vybuduje rekreační středisko? A jak to vůbec někdo dokázal? Jak se to financuje? A komu to vlastně patří? .. Musím se někde zeptat..

Přírodní rarita, kterou zahlédnete po průjezdu Valtínovem směrem na Dačice, dosud září novotou. Pár let si ještě počká, než zcela splyne s krajinou a po vzoru japonských zahrad dostane patinu něčeho, co tu bylo odjakživa. Snad tu budeme i my…













Za Valtínovským rybníkem se musí přijít nebo přiletět. Ze silnice ho neuvidíte..



Rybník HLADOVÝ - o něm už tu byla řeč..


Nový rybník u Suchdola

Ten suchdolský rybník, přes který letěly husy a pak se ukázalo, že to byla housata, musíte hledat někde jinde. Asi u Borotína a Sudoměřic, tam, co chrání čolka velkého. Tenhle rybník u Suchdola na trase mezi Kunžakem a Mosty se jmenuje Nový. A jako mnoho dalších v tomhle kraji prozrazuje rukopis svého regulátora..





SCHOVANÝ POLOM



Na mapě vám hned padne do oka, ale při procházce si ho patrně nevšimnete. Rybník Polom jako by někdo schoval před civilizací. Ztracený v keřích a stromoví tiše leží hlídán stožáry vysokého napětí, které jsou ženského rodu. Ve slangu energetiků se jim říká "kočky". Tyhle obryně mu už dlouho kradou kouzlo a nejspíš jsou i příčinou odchodu bývalých usedlíků a bourání starých chat. Doby, kdy se odtud chodívalo na Zvůli na pivo, jsou dávno pryč. Travnatá cesta pomalu zarůstá a v noci ji možná ani nenajdete. Vodníka bych na Polomu nehledal. Kvůli 400 kilovoltům nad hlavou určitě dávno šije botičky někde jinde. Ale genius loci se úplně neodstěhoval. Projděte se po hrázi větvovým podloubím nebo se nechte svézt na lodičce.. Porce romantiky je tu pořád k mání.



Kdo má rybníky opravdu rád a pokukuje po kdejaké hladině, může se z polomské hráze vydat pěšinou na západ, přejít silnici ze Zvůle do Mostů a za pár minut uvidí další vodu.



I zdejší trojici rybníků, jejichž jméno mi nikdo neřekl, dávný energetik vybavil jednou rafičárnou - dnes již zrezivělým sloupem bůhvíjakého napětí, a tak se i tenhle pěkný kout krčí pod drátovím, co přitahuje oči a ruší pohled na vodu, pěkně posečené břehy (aby v noci rusalky neškobrtly), potok Chlum, který spojuje Zvůli s Komorníkem, či pohádkové jezírko. Nad jeho vnořenými kameny se dá přemýšlet, jestli pamatují nějakou starou válku nebo je sem nedávno upustil moderní bagr.



Je tu moc hezky a jeden neví, jestli to má fotit, točit na kameru nebo jen tak zírat.. Cesta kolem rybníků vede k valu kamenů s dřevěnou chajdou, která připomíná kresby ze starých rodokapsů. Nějakou haciendu z ranče X. Chybí tu jen kovboj, co sedlá koně nebo sedí u ohníčku a opéká ulovenou veverku. Když není úplné ticho, je slyšet skřehotání žab, co se vyhřívají na břehu nedaleké mokřiny a před vašimi šlápotami hbitě zmizí pod travnatou hladinou. Jako v celé České Kanadě vás i tady ovane trocha melancholie. Člověku se ani nechce jít pryč a kdyby ho nevyrušil mobilní telefon nebo práškovací letadlo, možná by na chvíli spočinul někde pod diviznou a zdřímnul si jako motýl Emanuel.













 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.