close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Duben 2011


Vopravdu velký žudráky

26. dubna 2011 v 13:55 Po šlépějích v okolí
Kdo nemá ambice toulat se po okolí
a fotit ty kamenné kolosy, může na ně
narazit na internetu. Třeba tady..



Nebo tady:



NĚCO O KAMENECH

Že stone (stoun) je anglicky kámen, ví dneska kdekdo. Ale že to slovo používá taky islandština, norština, slovinština, velština, a dokonce haitská kreolština, to už zase ví jen málokdo. Některé jazyky si ta písmena vypůjčily a udělaly si z nich svoje kameny. Nejznámější bude asi německé stein (štain). Němci ho používají nejen pro kámen, ale i pro kostku, drahokam nebo pecku. Příbuzně znějí i holandské steen (stein) a švédské sten (stean). Další jazyky se chtěly odlišit, a tak si zvolily úplně jiná slova. Albánci mají pro šutr jméno guri (gur), Filipínci bato - Indonézané a Malaici si to změnili na batu. Estonci, Filipínci a Finové mají kivi. Jak to asi při hovoru odlišují od známého ovoce? V Irsku po někom hodíte kloch, jste-li bez viny, a v Lotyšsku akmens. Je-li s vámi někdo z Litvy, hází akmuo. Málo se ví, že české jméno Petr má taky kamenou minulost. Vždyť kámen je italsky pietra, portugalsky a katalánsky pedra, rumunsky piatra, španělsky piadra a řecky pétra. A co petrochemie.. Ta je taky od šutrů. Petros je hornina - v Anglii říkají rock. Horninová hudba.. pěkný.. Do kameného slovníku je třeba zahrnout svahilské jiwe (ji:v) a určitě spoustu dalších, o kterých jsme nikdy neslyšeli. Mně se moc líbí jednoslabičná slova. Například maďarsky je kámem kö a vietnamsky dá. Tady se nabízí zvláštní představa, která může být demonstrací homonymity slov. Představte si skupinu lidí, ve které je Maďar, Vietnamec, Francouz, Rus a Čech. Maďar řekne kö a nikdo mu nerozumí. Pouze Francouz si myslí že zaznělo francouzsky že. Pak řekne Vietnamec dá a Rus a Čech si myslí, že zaznělo ruské ano. Ostatní nerozumí. Ale nejzajímavější je, že si nikdo z účastněných neuvědomí, že vyslovení slova kámen v maďarštině a vietnamštině dalo dohromady český výraz že ano.



Za bizony do Rožnova

26. dubna 2011 v 13:32 Po šlépějích v okolí
Uondaný cyklista, co se v Rožnově opřel o klandr a civí na bizona, si možná vzpomene, že toho přežvýkavce zná z nějakého westernu, ale jinak o něm vlastně nic neví. Když má s sebou internet, může si v místním občerstvení objednat bizoní steak a než mu ho upečou, rychle si bizona vygůglovat.


Ačkoli má přídomek americký, je bizon původem Asiat. V době nějaké dávné bůhvíjaké přešli jeho předkové přes pevninský most v místech Beringova průlivu, aby pak v USA tvořili desetitisícová stáda, odolávali medvědům, pumám a vlkům a nechali se vyhubit největším nepřítelem - člověkem. O bizonech se dá vyhledat spousta údajů. Třeba, že samec bývá vysoký až metr devadesát a dlouhý tři metry sedmdesát a samice že jsou vždycky menší, nebo že bizoni mají 32 zubů jako člověk, ale mají 24 stoliček a 8 řezáků, a tak žijí bez špičáků.. Bizon má chabý zrak, ale výjimečný čich. Umí větřit na 2 km a najít trávu pod 30 cm sněhu. Méně se už ví, že taky umí běžet až 50 km rychlostí a vydrží to i půl hodiny. To je teda pašák! Já mám o čtrnáct metráků míň, takhle pelášit nedokážu a i na kole jezdím dvanáctkou.

Turista vlastivědec by se měl ještě na lavičce u kafe někoho zeptat na současnost a budoucnost Rožnova, dozvědět se, že tu mají vzniknout i rybníky, penzion s restaurací a wellness centrum, a že tu vyroste moderní farma zaměřená na agroturistiku. Teprve pak si může někam udělat fajfku, že se této destinaci věnoval opravdu pečlivě, usednout na kolo a vrátit se na svou cyklostezku 1117.

A ještě něco: Smutné hodiny tady neuslyšíte. Bůh ví, ve kterém Rožnově vlastně bijů. Možná někde pod Radhoštěm..
-vb-

Poznámka 1. 9. 2015:

Tady blog trochu zaspal. To, o čem se mluvilo v roce 11, už dávno funguje. Z terasy restaurace moderního penzionu se můžete kochat vyhlídkou na více než čtyřicetihlavé stádo biizonů, příjemné posezení nabízí i park s rychlým občerstvením a atrakcemi pro děti a kdo se chce projít, může si vyšlánout do luk za bizoním stádem a obdivovat dva kouzelné rybníky. Není divu, že sem míří stále více motorkářů, cyklistů i a dalších turistů. Návštěva, pobyt, či dokonce svatba na bizoní farmě je prostě zážitek!






Na hranici kravích světů

26. dubna 2011 v 13:32 Po šlépějích v okolí
Důkazů o tom, že krávy milují hudbu, pořád přibývá, ale koncerty pro kraví publikum se zatím uskutečňují hlavně v zahraničí. Na Zvůli máte jedinečnou možnost - vzít nějaké hudební nástroje a vydat se na nejbližší hranice kravích světů, třeba k silnici na Valtínov nebo nahoru nad Mosty k loukám u Suchdola..


v rekonstrukci